Co jsou to afirmace?

Z transformačních technik pro začátek představím jednu z nejsnazších. Jednoduše řečeno, jde o věty, které mají změnit negativní vnímání vás samotných, ve vaší mysli na pozitivní, posílit vaše sebevědomí a inspirovat. Afirmace musí být v souladu s cílem nebo vašim cílovým stavem. O nastavení cílů bude článek později.

Parametry afirmace: 1) Musí být formulována v přítomném čase. 2) Vystihuje to, co si přejete, aby se stalo skutečností. 3) Musí být stručná a jasná, konkrétní. 4) Měla by vyvolat emoční reakci. 5) Musí být pozitivně formulována. Poslední bod je velmi důležitý. Měli byste se vyhýbat slovu NE, negativním formulacím nebo stavům, které naopak nechcete. Pokud nevíte, na jakou oblast života afirmaci vytvořit, zde je několik tipů: zdraví, vztahy, finance, práce, komunikace s lidmi.

Photo by Pexels

Canfield ve své knize Klíč k životu podle zákona přitažlivosti rozděluje afirmace na pozitivní afirmace, týkající se vašich schopností a dovedností a afirmace konkrétních cílů. První kategorie mají změnit negativní představy o vás ve vašem podvědomí. Pokud například máte strach prezentovat před publikem, afirmace by mohla vypadat takto: Prezentaci před lidmi v klidu zvládám. Nebo pokud se bojíte řízení auta: Všechny dopravní situace řeším s přehledem. Druhá kategorie, kterou jsou afirmace konkrétních cílů, považuje cíl za již splněný: V nové práci se cítím výborně. Pro představu si uvedeme příklad špatné afirmace: Nechci být nemocný. Obsahuje nechtěný stav a slovo nemocný. Váš mozek se neorientuje na slovo nechci, ale pouze na slovo nemocný. Opakem a správným příkladem je tedy: Jsem zdravý.

Kdy: nejlepší doba je ráno a večer. Nebo když máte čas a není zrovna co dělat – stojíte ve frontě, jedete MHD, využijte toho. Kolik: pro správný účinek se doporučuje mít 3-5 různých afirmací. Kolikrát: někteří autoři doporučují afirmace opakovat 50 - 100krát denně. Umocnění: když zrovna nestojíte ve frontě, afirmace si lze říkat nahlas. Pomoci může také pohled do zrcadla při jejich vyslovování. Posledním tipem je představovat si sebe při konkrétní činnosti nebo v cílovém stavu, na který je afirmace zaměřena.

21 dní = návyk. Účinek afirmací se nedostaví okamžitě. Důležitá je pravidelnost a kontinuita. Obecně platí, že pokud nějakou věc děláte 21 dní, stane se z ní návyk. Zábranský dobře popisuje návyk ve své knize Co byste o sobě měli vědět aneb koncept efektivního života, kdy jeho vytvoření přirovnává k cestě. Pokud jednou projdete travou, cesta se na ní nevytvoří. Když ale budete stejným místem chodit pravidelně, cesta vznikne. Stejné to je s vytvářením návyků. Pro představu nám zatím postačí tento model. O neuronové síti a synapsích třeba někdy příště.