TVŮJ RŮST

První recenze bude o knize, která mě k osobnímu rozvoji přivedla.

Název: Co byste o sobě měli vědět aneb Koncept efektivního života

Autor: Jiří Zábranský

Nakladatelství: MOTTO

Počet stran: 184

Typ: kniha

Jak jsem několikrát psal, jde o moji první knihu osobního rozvoje. Kniha nebyla záměrně vybrána. Dovolte mi vsuvku, za její přečtení vděčím babičce, která mi ji doporučila. Chtěl bych jí tedy oficiálně poděkovat. Až na pár posledních kapitol je kniha snadná na pochopení a rozhodně bych ji doporučil čtenářům začínajícím s osobním rozvojem. Autor čerpal inspiraci od několika známých osobností, kterými jsou Jack Canfield, Rhonda Byrne, Wayne W. Dyer, Napoleon Hill, Ivo Toman, Dale Nightingale nebo Joe Vitale. Stejné autory jsem zařadil také já na svůj seznam 500 knih osobníhorozvoje.

Zpočátku se kniha věnuje posouzení Vašeho současného stavu. Na v intervalu <-5;5> hodnotíte jednotlivé oblasti (zdraví, majetek, vztahy, trávení času…), výsledky pak dáte do kontrastu Vašimi ideálními hodnotami.

Důležitá pro mě byla část o mozku a naší podvědomé a vědomé mysli. O tomto rozdělení jsem neměl ani tušení, ale je to klíč k uvědomění si směřování našich životů, protože podvědomou myslí dokážeme velké věci. Dalšími část se zaměřuje na příjem informací z okolí, na jaké věci se lidé zaměřují, jak zanalyzovat neúspěch a také zaměření se na Vaše silné stránky.

Další část je o transformačních technikách, o kterých jsou na blogu články, jde o meditaci, vizualizaci, afirmace a další oblasti, o kterých článek zatím není. Jsou to vědomé otázky, pomocí kterých ve složitějších chvílích můžeme změnit naše rozpoložení. Dále audio stimulace, ve které se využívá psychowalkman a posledním tématem je eliminace duševních blokací.

Zajímává je pasáž o stresu. Mnoho z Vás ho možná podceňuje. Nebudu Vás zatěžovat pojmy mez adaptability a homeostáza, ale jeho dlouhodobým vlivem dochází k negativním vlivům nejen na psychické, ale také fyzické zdraví.

Autor se lehce dotýká také Zákonu přitažlivosti a kvantové fyzice. Několik základních poznatků. Podle Zákona přitažlivosti je všechno propojeno se vším, v rámci informačního pole, ve kterém neustále probíhá výměna informací. Vše kolem nás je vibrující energie, a dokonce i myšlenka má kvantový potenciál. Frekvence myšlenek negativně a pozitivně smýšlejících lidí je jiná a Zákon přitažlivosti říká, že přitahujeme to, na co myslíme, jsme produktem vlastních myšlenek. I když se Vám tato pasáž může zdát bláznivá, zamyslete se nad ní. Jednoduše řečeno, musíte vytvořit vibrační schodu s věcmi, které do svého života chcete přitáhnout. Pokud se například soustředíte na negativní věci, Vaše podvědomí je záměrně vyhledává a Vy si je přitahujete k sobě.

Závěrečná část knihy se věnuje třem důležitým faktorům. Prvním je sebeúcta. Stůjte si pevně za svými názory, pokud něco chcete udělat, jděte si za svým cílem a neřiďte se názorem druhých lidí. Chcete žít svůj život nebo jak Vám ho nadiktují druzí? Musíte převzít odpovědnost za svůj život. Většina lidí si myslí, že se jim věci dějí, musíte přijmout odpovědnost za to, že svůj život si tvoříte vy sami a nikdo jiný. Třetím faktorem se sebedůvěra. Představujte si sebe jako úspěšného člověka. K tomu Vám dopomohou afirmace a vizualizace. Přestaňte se soustředit na životní neúspěchy, ale vycházejte z úspěchů.

Kniha je opravdu vhodným, vstupním materiálem pro začátek a za cenu okolo 100 Kč jde o opravdu dobrý poměr cena/výkon. Doufám, že Vám článek přinesl nové informace :) 

V následujícím článku Vám poskytnu svůj pohled na to, co je to štěstí a jak být šťastný.

Earl Nightingale ve své nahrávce Tajemství, o které jsme psali již v článku o vizualizacích uvedl velmi zajímavou myšlenku, nad kterou stojí se zamyslet. Tvrdil, že ty nejcennější věci jsou zadarmo. Je to rodina, zdraví nebo přátelé. Naopak ty nejdražší věci, z hlediska peněz, pro nás vlastně nemají v životě žádnou hodnotu. Například někdo chce luxusní auto. Potom, co ho získá, ho za chvíli přestane bavit a myslíte, že je pořád šťastný? Lidé čekají, až k nim štěstí přijde, čekají na nějaký okamžik nebo si myslí, že štěstí jim přinesou peníze, ale podle mě tomu tak není. Nebudu tvrdit, že peníze nejsou důležité. Naopak Vám mohou poskytnout mnoho možností nebo zařídit lepší životní úroveň. Jsou pouze nástrojem, jak předešlé věci zrealizovat, ale nejsou klíčem ke štěstí. Celý odstavec shrne citát W. Dyera: „Většina lidí touží po štěstí. Hledají ho. Snaží se ho najít v někom nebo něčem tam venku. To je ale zásadní chyba. Štěstí je něčím ve vás a pochází ze způsobu vašeho uvažování.“

Jak být šťastný? Odpověď se částečně skrývá v předešlém citátu, je to jen na Vás a ve Vás.

1) Radujte se z maličkostí a buďte vděční, jako to popisuje citát H. W. Beechera: „Umění být šťastný spočívá v síle čerpat radosti z obyčejných věcí.“ Buďte spokojení a šťastní s tím, co máte, co Vás obklopuje. Rozhodně netvrdím, že máte stagnovat, spokojit se se současným stavem a nikam se neposouvat, ale buďte vděční, například za to, že máte kde bydlet, že jste zdraví, za to jakou máte rodinu apod.

2) Máme možnosti vybrat si, jak budeme na situace reagovat. Když se Vám třeba nepovede test ve škole nebo něco v práci, můžete to řešit dvěma způsoby. Buď se k situaci postavíte negativně, budete si vyčítat, co jste zase pokazili a podvědomě se budete připravovat na další neúspěch. Nebo se situaci zanalyzujete, poučíte se a budete to brát jako událost, která Vás posílila.

3) Neřešit věci, které nemáte šanci ovlivnit, jak říká Ivo Toman. Myslíte si, že má cenu se rozčilovat a plýtvat svoji energii, kterou byste mohli využít efektivněji, na věci, které neovlivníte? Jak ovlivníte počasí, co dělá vláda nebo teroristické útoky ve světě? Já jsem například přestal sledovat zprávy a žije se mi lépe. Většina zpráv je negativních a do podvědomí lidi dostávají strach. Opravdu nepotřebuji vědět, kde byla jaká tragická dopravní nehoda, jestli vlekaři už zasněžují, kdo se kde odpálil nebo co se dělo za kejkle ve sněmovně. Ještě jednou to tedy zopakuji, neřešte věci, které nemůžete ovlivnit.

Metody, jak projevit vděk. Nejjednodušší metodou je, si zapsat každý den večer do deníku 3-5 věcí, za které jste ten den vděční nebo které se Vám povedly. Uvidíte, že Vám to dodá pocit štěstí. Lehce obměněnou formou je rekapitulace dne, kdy si v duchu tyto věci uvedete. Může jít o výzvy, které jste zvládli, události, lidi, které jste potkali, příležitosti, prostě něco, co Vám udělalo radost.

Vděk můžete projevovat už v průběhu dne. Tuto metodu jsem zjistil opět u Jacka Canfielda. Noste například na klíčích nebo v peněžence talisman a vždy, když ho uvidíte, řekněte si tři věci, za které jste zrovna vděční. Protože jak pravil J. W. Krutch: „Štěstí je samo o sobě druh vděčnosti.“

O důležitosti mít v životě cíle jsme psali již ve článku o vizualizacích. Nyní zkusíme Vaše sny sepsat a roztřídit do kategorií.

Jak začít: Nejdříve poznamenáme, že cílů nemusíte mít 101, pokud se cítíte na víc. Pro sepsání 101 cílů budete potřebovat klidné prostředí a čas stejně jako při meditaci, vizualizaci nebo afirmacích. Prvních pár cílů člověka napadne téměř hned, s přibývajícím počtem je to obtížnější. Proto si svoje cíle roztřiďte do kategorií.

Kategorie: Existují základní kategorie, podle kterých můžete cíle vytvořit a do kterých je můžete řadit. Jsou to zdraví, finance a majetek, vztahy a rodina, práce, osobní rozvoj a vzdělání, cestování, záliby, ostatní. Toto není striktní rozdělení. Například já mám kategorii osobní rozvoj a vzdělání, ale Vy si kategorie upravte podle svých preferencí. Jack Canfield doporučuje, abyste splněním některých cílů pomohli rodině, přátelům apod.

Musím cíle sepsat najednou? Samozřejmě že ne. Naopak bude lepší, když si cíle v klidu promyslíte. Přemýšlejte, čeho chcete dosáhnout a každý cíl, který Vás napadne, hned zapište. Jak bylo napsáno, první cíle jsou snadnější, pak ale musí člověk zapojit fantazii a přemýšlet nad vzdálenější budoucností. Samotné sepisování 101 cílů je motivující činností.

Podoba cíle: Neposuzujte své cíle podle praktičnosti nebo reálnosti. Stačí, když budete věřit, že je dokážete splnit. To dokládá citát R. Fritze: „Pokud svá rozhodnutí budete omezovat jen na to, co se zdá být možné a rozumné, odpojíte se od toho, co skutečně chcete, všechno ostatní je jen kompromis.“ Vaše cíle se během života, vlivem měnících se preferencí mohou měnit, takže seznam kdykoliv aktualizujte.

Cíle můžete formulovat rovněž tak, aby k jeho realizaci vedlo splnění několika menších cílů. Já mám jako jeden cíl přečíst 500 knih, týkajících se osobního rozvoje. Tento seznam bude trvale na blogu vlevo nahoře (Top-menu). Pokud máte velký cíl, je tedy lepší ho rozdělit do několika menších, například naučit se cizí jazyk.

Motivace: Svůj seznam si vytiskněte a mějte ho na očích, umístěte ho například na nástěnku. Zvýšenou motivaci obstará také pravidelné pročítání seznamu.

Po splnění jednoho cíle k němu do seznamu zapište datum a můžete přidat okolnosti (kdy, jak, kde, s kým).

Tip: Seřaďte si seznam. Například podle priority, nejdůležitější cíle budou nahoře. Nebo podle aktuálnosti, nahoře pak budou cíle, které chcete splnit jako první.

Důležité: Mít seznam 101 cílů je skvělá věc, jejich splnění musíte obstarat jen Vy sami. Takže sepište seznam a do akce!

Diplomová práce se mi povedla, ale její sepsání nebylo jednoduché. Proto jsem pro Vás sepsal 10 tipů pro její efektivní sepsání.

1) Výběr tématu: Jde o velice důležitý prvek. Nejlepší variantou je ohlídat si deadline zadávání vlastních témat. Pokud tento deadline propásnete, nejspíše si budete muset vybrat z již vytvořených témat. Nechcete přece psát o něčem, co Vás nebaví. Jděte za vyučujícím, který Vám sedí a pokuste se domluvit vlastní téma. Důležité je, aby Vás téma oslovilo.

2) Najít dizertační práci: Velice vhodné je najít dizertační práci na podobné téma, které se chystáte psát. Dizertační práce je již považována za vědeckou práci, na rozdíl od diplomové. Můžete čerpat literaturu, metodické poznámky nebo nápady do praktické části. Při obhajobě se na ni můžete odkázat.

3) Rešerše literatury: Asi méně zábavná část práce, ale udělat se musí. Já jsem měl postup následující a velice se mi osvědčil. Při načítání literatury jsem zapisoval poznámky do Wordu. Následně jsem v programu OneNote vytvořil pro každý tematický okruh z poznámek jednu záložku. Uvedu příklad, psal jsem o suburbanizaci, záložky jsem pojmenoval takto: historický vývoj, vliv na dopravu, obyvatelstvo, komunální politika apod. Potom jsem text ve Wordu procházel a úryvky textu jsem kopíroval do příslušných záložek v OneNote. Rešeršní část je pak dobře tematicky členěna. Nevypadá dobře, když přebíháte od témata k tématu.

Ještě zpět k hledání zdrojů. Vedoucí Vám samozřejmě poskytne základní literaturu. Opět musíte zapojit vlastní iniciativu a hledat další prameny.

Jak na to: V doporučené literatuře od vedoucího projděte zdroje, ze kterých díla čerpají. Další možností je, najít specializované stránky zabývající se Vašim tématem. V mém případě suburbanizace to byl portál www.suburbanizace.cz. Třetí možností je hledat díla od kapacit v oboru.

Kde hledat: Zdroje můžete mít buď ve fyzické podobě, zde doporučujeme univerzitní nebo vědeckou knihovnu. Druhou variantou jsou zdroje v elektronické podobě. Ke zprostředkování těchto zdrojů Vám poslouží následující stránky. Google Scholar (https://scholar.google.cz/), zde zadáváte jednotlivé parametry, podle kterých se díla hledají. Google Books (https://books.google.cz/), kde lze vyhledat úryvky z děl i odborné zahraniční literatury, což zvýší kredit práce. Dále by Vám univerzita měla poskytnout přístup na placené databáze článků. Takovými portály jsou Scopus (https://www.scopus.com/home.uri) a Web of Science (www.webofknowledge.com).

Pokud nejde o stěžejní literaturu, samozřejmě nemusíte přečíst celou publikaci. Proto projděte rejstřík a vyberte kapitoly, které souvisí s Vašim tématem. Nebo u elektronických publikací můžete zkratkou ctrl+f vyhledat klíčová slova.

Citace: Zde si dávejte pozor! Pokud text doslova opíšete, nezapomeňte na přímou citaci! Ostatní text parafrázujte a nezapomeňte uvést zdroj.

Tip: Vytvořte si speciální soubor pro seznam použité literatury a bibliografické údaje o použitém prameni ihned zapište. Určitě nechcete těsně před odevzdáním práce hledat a doplňovat údaje za všechna použitá díla.

4) Vlastní výzkum: Stěžejní část diplomové nebo bakalářské práce. Co Vaše práce přinese světu? Vedoucí práce Vám jistě pomůže něco vymyslet. Kladně se hodnotí originalita a přínos. Pozor na podcenění časové náročnosti! Nasbírat data je jedna věc, ale kvalitně je zpracovat, je věc další.

5) Komunikace s vedoucím: V této oblasti je potřeba být důsledný a pečlivý. Je třeba být aktivní. Když to neudělá vedoucí, sami navrhněte termín konzultace. Na konzultace choďte připraveni. A poslední rada, když si nejste jisti, radši se zeptejte i na zdánlivě banální věc, je to lepší než to mít ve výsledku špatně.

6) Časový harmonogram: Kvalifikační práce se může zdát jako obrovský úkol. Proto Vám pomůže si ho rozdělit na několik menších, pak to bude přijatelnější. Nejprve si sepište seznam všech úkolů, které Vás napadnou. Měl jsem speciální soubor pojmenovaný Brainstorming, kam jsem psal ihned a všechno, co mě napadlo. Následně je potřeba dát úkolům termíny. Ty musíte striktně dodržovat. Nejjednodušší způsob je zpracovat harmonogram v programu Excel. Pro představu Vám přikládám screen, z mého souboru.

Splněné úkoly jsem přebarvil z modré na zelenou. Máte tak dobře vizualizováno, co kdy máte udělat. Na obrázku je závěrečná fáze, kdy jsem jednotlivé části dával dohromady.

7) Proložte text obrázky: Nikomu se asi nechce číst 50 nebo více stránek čistého textu. Vložte do textu práce tabulky, grafy a fotografie. Opticky to bude vypadat dobře. Fotografie z vlastního archivu jsou kladně hodnoceny.

8) Úpravy a závěrečná kontrola: Pozor na úpravu textu, ta se také hodnotí. Mějte odsazený začátek odstavce, správné řádkování, popisky obrázků, tabulek a fotografií, všude stejný font písma a velikost, prostě buďte pečliví.

Každá kvalifikační práce se nejspíše odevzdává ve formátu pdf. Proto z Wordu dokument převeďte do formátu pdf. a celou práci projděte, jestli se Vám text někde neposunul a vše je tak, jak má být.

9) Odevzdání a pokyny fakulty: Hlídejte si termín odevzdání! Stačí nepozornost, rok práce je pryč a vy můžete odevzdat až v dalším termínu. Také dbejte pokynu fakulty k odevzdání kvalifikačních prací.

10) Obhajoba: Podcenění se nevyplácí. Pro obhajobu budete potřebovat prezentaci. Co by v ní mělo být? Začněte úvodem, kde představíte oblast výzkumu. Na pár slidech shrňte cíle práce, metodologii, výsledky studie a zformulujte závěr. Klíčové jsou odpovědi na otázky vedoucího a oponenta, které dostanete v posudku, pečlivě se na ně připravte.

Projev by měl být plynulý, slidy by neměly být zahlceny textem, ale pouze body, o kterých budete samostatně mluvit. Je potřeba si prezentaci několikrát cvičně odprezentovat, budete pak klidnější.

Snad Vám tyto rady pomohou k úspěšnému napsání Vašich bakalářských nebo diplomových prací 😊

Vizualizace je další transformační technika. Potřebujeme pro ni však jednu zásadní věc, a to je mít cíl nebo vědět, jak má vypadat náš cílový stav. Potřebu mít cíl, krásně popisuje Earl Nightingale ve své přelomové nahrávce Nejneobyčejnější tajemství. Představte si loď, která má posádku a cíl cesty. V drtivé většině případů tato loď bezpečně dopluje do cíle. Nyní si představte loď, která nemá posádku, takže nemá určený cíl cesty. I kdyby se náhodou dostala z přístavu, do cíle nemá šanci dorazit a většinou zůstane namístě. Ta loď jste Vy a cílový přístav je Váš životní cíl. Je na Vás, jakou variantu si zvolíte.

Co je to: Vizualizace je tedy představování si Vašeho cílového stavu.

Jak začít: Klíčové je vědět, jak má Váš vysnění cílový stav vypadat. Proto si na papír A4 udělejte jeho popis. Může obsahovat Vaši finanční situaci, vztahy, místa, kde chcete žít, zdravotní stav, cokoliv, co si přejete. Piště v přítomném čase a děj zasazujte do míst, která znáte. Před vizualizací si vždy papír přečtěte. Potom co budete umět nazpaměť jeho obsah, ho už číst před provedením vizualizace nemusíte.

Kdy: Vizualizace by v ideálním případě měla navazovat na meditaci. Věnujte ji tedy 10-15 minut každé ráno a večer.

Kde: Platí stejná pravidla jako pro meditaci. Najděte si klidné místo, kde Vás nic nebude rušit.

Průběh: Proces je podobný meditaci. Zaujměte pohodlnou pozici, například turecký sed a zavřete oči. Teď už si jen představujte Váš vysněný cílový stav. Například, jak přijíždíte z práce autem, které jste vždy chtěli, do vysněného domu, kde na Vás čeká partner s dětmi. Fantazii se meze nekladou.

Důležitá informace: Nevědomá mysl nerozpozná mezi představou a realitou. Na obojí reaguje stejně a informaci uchová jako skutečnou. Proto jsou vizualizace tak mocným nástrojem. A proto byste se měli vyvarovat negativních představ a scénářů, protože tím akorát oklamete svoji nevědomou mysl, která je považuje za realitu. V tomto případě jste sami svým největším nepřítelem.

Tipy: Některé zdroje pro lepší proces vizualizace doporučují, vyzkoušet si některé věci, po kterých toužíte. Například když se Vám líbí auto, běžte ho vyzkoušet na testovací jízdu. Soustřeďte se také na vjemy při vizualizaci. Zaměřte se na prožívané emoce, vizualizaci můžete doprovodit příjemnou hudbou.

To je vše. Pokud nevíte, jak má vypadat Váš cílový stav, běžte si ho sepsat, ať můžete co nejrychleji začít 😉.

Sprchovat se dobrovolně studenou vodou pro mě dříve bylo nemyslitelné. Proč se připravit o pohodlí, které představuje teplá sprcha? Pak jsem narazil na benefity, které studená sprcha přináší a změnil jsem názor.

Mezi přínosy studené sprchy patří fyziologické i psychologické. Z těch tělesných je nejdůležitější posílení imunity a vyšší odolnost vůči nemocem. Dále dochází k lepšímu prokrvení pokožky. Výčet výhod obsahuje rovněž zrychlení metabolismu, zlepšení kvality vlasů a pokožky nebo zvýšení produkce hormonů.

Protože jsme na blogu o osobním rozvoji, zajímá nás také vliv na psychiku. Pro mnoho lidí je studená voda něco nepříjemného. Když se musí osprchovat studenou vodou, musí vystoupit ze své komfortní zóny. Teď sami sobě položte otázku: Jak to můžu v životě někam dotáhnout, když nejsem schopen osprchovat se studenou vodou? Zní to možná divně a nadneseně, ale abyste dosáhli úspěchu, musíte se často pohybovat na hranici své komfortní zóny a studená sprcha je malý krůček. Dodá vám disciplínu a vykročíte ze své zóny komfortu.

Moje zkušenost: Studenou sprchu praktikuji asi dva týdny. Samozřejmě byly chvíle, kdy se mi opravdu nechtělo, ale vlivem zlepšené disciplíny jsem nevynechal ani jednu. Ze začátku to byl obrovský šok, ale postupně si tělo zvyká a nyní studenou vnímám mnohem lépe. Celý proces zvykání souvisí s vytvářením návyků. Jde o proces, kdy děláte každodenně stejnou věc, bez vynechání, alespoň po dobu 21 dní. Osobně se po studené sprše cítím velice dobře, ráno mě vždy probere, večer se mi po ní lépe spí a mám dobrý pocit, že vystoupím ze své komfortní zóny.

Jak na to: Začněte vlažnou vodou, na začátek nic drastického. Po pár dnech snižte teplotu vody a takto postupujte, kam co vám kohoutek dovolí. Já osobně začínám sprchu vždy vlažnou vodou a postupně teplotu snižuji. Můžete také začít tou nejstudenější na nohách a postupně přejít na tělo a hlavu.

Tip: Před tím, než postoupíte se studenou sprchou na trup nebo než otočíte kohoutkem z vlažné na studenou, doporučuji se zhluboka nadechnout 😉.

Pro někoho může být toto slovo možná moc duchovní. Sám jsem na meditaci nahlížel jako na něco divného. Opět se mi potvrdilo, že mít předsudky není správná volba. Věnují se jí úspěšní lidé, ale také slavné osobnosti, například Katy Perry, Madonna, Nicole Kidman, Oprah Winfrey, meditoval také Steve Jobs. Nyní si popíšeme průběh meditace a její pozitivní vlivy.

Kdy: Meditaci je doporučováno provádět ráno a večer. Ráno si dejte sprchu, vyčistěte si zuby a pak se na tuto transformační techniku můžete vrhnout. Pomůže vám úspěšně začít den. Večer byste měli meditovat před spaním, budete mít klidnější spánek a větší šanci na lucidní sny. O těch si napíšeme něco příště.

Kde: Důležité je najít si na meditaci klidné místo, kde vás nikdo nebude rušit. Soustředění je potřeba.

Jak: Vhodná pozice je turecký sed. Měli byste mít rovná záda. Pokud se ale v tureckém sedu necítíte dobře, můžete si sednou na židli nebo ležet, důležité je, aby vás nikde nic nebolelo, prostě mít pocit pohodlí. Ruce si dejte volně do klína nebo si je položte na kolena. Zavřete oči. Klíčové je při meditaci dýchání. Soustřeďte se na to, jak jde vzduch do plic a ven. Dýchejte pomalu a zhluboka. Důležitý je přítomný okamžik. Snažte se na nic nemyslet, pokud přichází nějaké myšlenky, nechte je odeznít a stále se soustřeďte na dýchání. Zpočátku vás možná bude vyrušovat více myšlenek, cvikem a zlepšením soustředění se toho rychle zbavíte.

Photo by Pixabay

Tip: Můžete si představovat, že současně s výdechem odchází všechna negativní energie, kterou máte.

Jak dlouho: Zpočátku stačí meditovat 5-10 minut. Postupem času můžeme dobu protáhnout třeba až na půl hodiny. Například Dalajláma denně medituje až 5 hodin.

Účinky: Meditace má mnoho příznivých účinků. Snižuje krevní tlak, pomáhá odbourat stres, může odstranit deprese, dodá vám více klidu nebo sníží riziko některých onemocnění.

Meditovat nestačí jednou za určitou dobu, potřeba je pravidelnost. Nejlepší je, pokud si z meditace uděláte návyk a stane se vašim ranním a večerním rituálem. Vytváření návyků jsem krátce popsal již v článku Afirmace.

Do komentářů mi napište, jestli meditujete, jak často a jaké to na vás má účinky. Pokud nemeditujete, dejte vědět, jestli vás článek přesvědčil o tom, abyste to zkusili 😊

Každý si něco v životě přeje. Cíl nemusí být velký. Pokud ale chcete v životě něčeho dosáhnout, měli byste začít u menších cílů, ale stanovit si také ty velké. Já jsem si například přál uběhnout 10 km. Není to moc, ale nikdy před tím jsem neběhal delší tratě a nejvíce jsem uběhl asi 2 km. Začal jsem tedy znovu od 2 km, pak jsem přešel na trasu 6,5 km, kterou jsem zaběhl dvakrát. Žádný pravidelný běžec jsem tedy rozhodně nebyl.

Photo by Pixabay

Jan Mühlfeit se věnuje soustředění na přítomný okamžik a opičí mysli. O těchto dvou termínech vím jen základy, ale v běhu mi to pro dosažení cíle velmi pomohlo. Opičí mysl nám zjednodušeně řečeno snižuje sebevědomí a říká nám, proč bychom zrovna v dané činnosti neměli uspět. Přítomný okamžik označuje Mühlfeit termínem flow.

Opičí mysl u mě vždy fungovala dobře, takže proti mně. Když jsem se vydal na běh, který měl být pokusem o 10 km, v hlavě jsem si nastavil, že se o to nepokouším, ale že to jednoduše zvládnu a není jiná možnost. Kdykoliv opičí mysl začala pracovat, pochybnosti jsem odrazil a soustředil se pouze na běh. Také jsem se soustředil na přítomný okamžik a na nic jiného. Byl chladný večer a bylo po dešti, takže se mi běželo výborně. Soustředil jsem se na okolní přírodu, vnímal jsem vzduch, který jsem dýchal, snažil jsem se dodat běhu trochu té techniky a nemyslel jsem na minulost ani budoucnost. V ten moment jsem byl pouze tady a teď. Jaký byl asi výsledek? Samozřejmě, že jsem celých 10 km uběhl, měl jsem vynikající pocit. Z velké části to bylo dáno tím, jak jsem si situaci nastavil v hlavě, vůbec jsem nemyslel na neúspěch a soustředil se na přítomnost.

Dosažení tohoto cíle mě velice namotivovalo a dodalo mi sebevědomí. Těším se na stanovování dalších cílů, cestu při jejich plnění a pocit hrdosti, až cílů dosáhnu. Takže pokud mátě nějaký cíl, musíte si hlavně věřit, nastavte si vítěznou mentalitu a váš cíl je předem splněn.

Z transformačních technik pro začátek představím jednu z nejsnazších. Jednoduše řečeno, jde o věty, které mají změnit negativní vnímání vás samotných, ve vaší mysli na pozitivní, posílit vaše sebevědomí a inspirovat. Afirmace musí být v souladu s cílem nebo vašim cílovým stavem. O nastavení cílů bude článek později.

Parametry afirmace: 1) Musí být formulována v přítomném čase. 2) Vystihuje to, co si přejete, aby se stalo skutečností. 3) Musí být stručná a jasná, konkrétní. 4) Měla by vyvolat emoční reakci. 5) Musí být pozitivně formulována. Poslední bod je velmi důležitý. Měli byste se vyhýbat slovu NE, negativním formulacím nebo stavům, které naopak nechcete. Pokud nevíte, na jakou oblast života afirmaci vytvořit, zde je několik tipů: zdraví, vztahy, finance, práce, komunikace s lidmi.

Photo by Pexels

Canfield ve své knize Klíč k životu podle zákona přitažlivosti rozděluje afirmace na pozitivní afirmace, týkající se vašich schopností a dovedností a afirmace konkrétních cílů. První kategorie mají změnit negativní představy o vás ve vašem podvědomí. Pokud například máte strach prezentovat před publikem, afirmace by mohla vypadat takto: Prezentaci před lidmi v klidu zvládám. Nebo pokud se bojíte řízení auta: Všechny dopravní situace řeším s přehledem. Druhá kategorie, kterou jsou afirmace konkrétních cílů, považuje cíl za již splněný: V nové práci se cítím výborně. Pro představu si uvedeme příklad špatné afirmace: Nechci být nemocný. Obsahuje nechtěný stav a slovo nemocný. Váš mozek se neorientuje na slovo nechci, ale pouze na slovo nemocný. Opakem a správným příkladem je tedy: Jsem zdravý.

Kdy: nejlepší doba je ráno a večer. Nebo když máte čas a není zrovna co dělat – stojíte ve frontě, jedete MHD, využijte toho. Kolik: pro správný účinek se doporučuje mít 3-5 různých afirmací. Kolikrát: někteří autoři doporučují afirmace opakovat 50 - 100krát denně. Umocnění: když zrovna nestojíte ve frontě, afirmace si lze říkat nahlas. Pomoci může také pohled do zrcadla při jejich vyslovování. Posledním tipem je představovat si sebe při konkrétní činnosti nebo v cílovém stavu, na který je afirmace zaměřena.

21 dní = návyk. Účinek afirmací se nedostaví okamžitě. Důležitá je pravidelnost a kontinuita. Obecně platí, že pokud nějakou věc děláte 21 dní, stane se z ní návyk. Zábranský dobře popisuje návyk ve své knize Co byste o sobě měli vědět aneb koncept efektivního života, kdy jeho vytvoření přirovnává k cestě. Pokud jednou projdete travou, cesta se na ní nevytvoří. Když ale budete stejným místem chodit pravidelně, cesta vznikne. Stejné to je s vytvářením návyků. Pro představu nám zatím postačí tento model. O neuronové síti a synapsích třeba někdy příště.